Recept na nesmrtelnost zatím neznáme. A ani zřejmě nikdy mít nebudeme.
Ale vědecké týmy po celém světě se stále více a více pronikají do tajů lidského těla.
Stále znovu a znovu vyhledávají a porovnávají, proč některé organismy stárnou rychleji, než jiné.
Proč některé národy žijí déle, než jiné.
Jedním směrem jejich bádání jsou lidské buňky.
Konkrétně koncové části každé DNA sekvence. Telomery.
Telomery – tkaničky od bot
Telomery jsou zjednodušeně koncové části lidských buněk.
Najdeme je na každém konci DNA vlákna a chrání naše chromozomy před poškozením.
Pro představu se často jako příměr používají tkaničky od bot, na jejichž konci jsou kovové nebo plastové ochrany, díky kterým se netřepí.
A podobně je to vlastně s telomery. Chrání chromozomy na konci DNA.
Telomery ovlivňují jak naše buňky a tedy náš organismus stárne.
Jak se buňky našeho těla dělí, tak při každém dělení se telomery zkracují.
A to až do té doby, kdy jsou natolik krátké, že buňka odumírá.
Kdy se telomery zkracují?
Telomery se zkracují pokaždé, když se buňka replikuje. Je to přirozený proces.
A při každém takovém kopírování buňky se o kousek zkrátí.
Svou roli v tom hraje i náš životní styl. I ten má vliv na zkracování telomer.
Mezi příčiny zkracování patří:
- nevhodná strava
- kouření
- obezita
- stres
- nedostatek pohybu
- nedostatek pobývání na čerstvém vzduchu
Řada vědeckých studií už prokázala vztah mezi zkrácenými telomery a stárnutím buněk.
Hodně citlivý na zkracování telomerů je například náš imunitní systém, potom buňky kůže a vlasové buňky.
Enzym telomeráza
Zkracování telomerů je přirozený proces.
V našem těle je ale jeden enzym, který může zkracování telomerů podstatně zpomalit.
Je to enzym telomeráza.
Jak stárneme, množství tohoto enzymu se v našem těle snižuje.
Vystavení buněk telomeráze zpomaluje stárnutí buněk a umožňuje jim se nadále replikovat. Dělit.
Telomeráza je tedy cesta, jak zpomalit stárnutí buněk.
Telomeráza je ribonukleový protein, který dokáže prodloužit konce telomerů. A to tak, že přidává opakující se sekvence na konec chromozomů.
Nobelova cena za objev telomerázy
Poprvé se o telomerech a telomeráze zmínil v roce 1973 ruský biolog Alexej Olovnikov. Ten jako první nastínil spojitost mezi telomery a rakovinovým bujením.
Telomerázu, enzym, objevily v roce 1984 Carol W. Greiderová, Elizabeth Blackburnová a Jack W. Szostak. Za tento objev získali v roce 2009 Nobelovu cena v oblasti fyziologie a medicíny.
Všechny buňky telomerázu neobsahují
Ne všechny buňky ale mají tento enzym aktivní.
Ty, které mají telomerázu aktivní jsou v podstatě „nesmrtelné“. Sem patří buňky rostlin, nádorové buňky nebo kmenové buňky.
Naproti tomu je skupina buněk, které nemají telomerázu aktivní.
A mají tedy omezený počet replikací. Dělení.
A to je většina buněk v našem těle. Proto naše tělo a náš organismus stárne.
Pokud by tedy vědci přišli na to, jak telemerázu „zaktivnit“ v lidských buňkách, získali by vlastně recept na biologickou nesmrtelnost.
Proběhly už nějaké studie, které se zaměřovaly na využití některých rostlin ke zpomalení procesu zkracování telomer.
Není žádným překvapením, že se jedná většinou o rostliny nebo houby, které zná a používá čínská medicína už tisíce let.
Kozinec blanitý
Kozinec blanitý je vytrvalá bylina, která pochází ze severní a východní části Číny, Mongolska a Koreje.
Latinské označení je Astragalus mongholicus.
Pro léčebné účinky se využívá sušený kořen této byliny.
A právě extrakt z tohoto kořene má pozitivní vliv na telomery, respektive stimuluje aktivitu telomerázy.
Kromě toho má ale pozitivní účinky na přirozenou obranyschopnost organismu.
Jedná se o antioxidant, má význam i při onkologických onemocněních.
Má mimo jiné i antioxidanční účinky.
Pomáhá udržovat normální hladinu cukru v krvi.
Má vliv na pohyblivost kloubů, ale také například spermií.
Outlovka pestrá
Outlovka pestrá je choroš. Houba, která roste na stromech a připomíná krocaní ocas.
Proto se jí v angličtině říká turkey tail.
Tato houba se vyskytuje po celé Evropě. Ale také Asii, Severní Americe a Austrálii.
Najdeme ji na stromech dubů, buků, třešní, břízách i v České republice.
V tradiční čínské medicíně je považována za opravdový poklad mezi léčivými rostlinami.
Outlovka pestrá pomáhá proti zkracování telomerů během dělení buněk.
Mimo to má i další pozitivní účinky na lidské zdraví.
Obsahuje polysacharido – polypetidický komplex, hlavně specifické beta-glukany. Ty zvyšují aktivitu protinádorových buněk. Podporují imunitní systém organismu.
V čínské medicíně je také podpůrným léčivem při léčbě různých druhů rakoviny.
Pomáhá také při léčbě autoimunitních onemocnění, jako jsou záněty, lymská borelióza, ale i chronický únavový syndrom.
Ani telomery nejsou všemocné
Výzkum telomerázy stále pokračuje.
Na konci 90. let 20 století začali vědci více zkoumat telomerázu, jako potenciální terapii, která by mohla prodloužit život.
Pokud ale při testech podávali myším více látek, podstatně se u nich zvýšilo riziko rakoviny.
Výzkum z posledních let ale ukázal, že pokud u myší dočasně zapnuli telomerázu, doplnili telomery zdánlivě bez zvýšení rizika rakoviny. A tyto myši, žili déle a měly vyšší hustotu kostí a lepší kontrolu hladiny cukru v krvi.
Takže nic není černobílé.
Žít déle a zdravěji
Hranice doby dožití se stále posouvá.
V roce 1918 se muži dožívali průměrně 47 let, ženy 49,6 let.
Oproti tomu v dnešní době v ČR je průměrná doba dožití u mužů 75,3 let a u žen 81,4 roku.
Takže se věk dožití mužů i žen za 100 let prakticky zdvojnásobil.
Vědci se asi ani nesnaží najít pilulku na nesmrtelnost.
Spíše jde o to, dožít se vyššího věku ve zdraví. Oddálit příchod různých nemocí, které jsou buď smrtelné, nebo snižují kvalitu života.
Základem je tedy prevence.
Zdravý životní styl určitě pomůže oddálit zdravotní problémy a člověk se pak může dožít poměrně vysokého věku. A být do poslední chvíle co nejvíce aktivní. Ať už po fyzické nebo mentální stránce.
Napsat komentář