Kardiovaskulární onemocnění a jak mu předcházet

Přichází náhle a bez varování.

O problému se srdcem a cévami se většinou dozvíme až ve chvíli, kdy nás veze sanitka s infarktem nebo mrtvicí.

Pozitivní zpráva je ta, že pokud dostanete infarkt a dožijete se příjezdu sanitky, tak máte šanci to přežít.

Systém léčby a starání se o lidi s infarktem se totiž za posledních několik desetiletí radikálně zlepšil.

Například mezi lety 1993- 2008 se úmrtnost na infarkt snížila o 58 %. (Zdroj: NZI)

Je skvělé, že máme péči na vysoké úrovni.

Naopak vůbec skvělé není, že přibývá lidí, kteří trpí některým onemocněním srdce a cév.

V roce 2022 trpělo některým kardiovaskulárním onemocněním skoro 3,5 milionu obyvatel v ČR. Každý třetí!

Dá se s tím něco dělat?

Rozhodně ano. A je to daleko lepší než mávnout rukou a nechat to náhodě.

V tomto článku se zaměříme na to, jak své srdce a cévy posílit, abychom žili dlouho a bez infarktu.

Kardiovaskulární onemocnění= pomalý rychlý zabiják

Mezi kardiovaskulární onemocnění spadají veškeré nemoci srdce a cév.

Například infarkt myokardu, ischemická choroba srdce a dolních končetin, vrozené srdeční choroby, fibrilace síní, selhání srdce, ale i cévní mozkové příhody.

To vše jsou závažné stavy a svědčí o tom i fakt, že nejen v České republice, ale i celosvětově jsou kardiovaskulární onemocnění jednou z nejčastějších příčin, proč lidé umírají.

V roce 2021 byla kardiovaskulární onemocnění v ČR příčinou 41,8 % všech úmrtí. (MZCR, 2023)

Přidám ještě další hrozivá čísla.

Průměrný věk prvního infarktu je v ČR zhruba 67 let. (Zdroj: CIS, 2022)

V roce 2022 trpělo některým kardiovaskulárním onemocněním skoro 3,5 milionu obyvatel v ČR. (Zdroj: NZIP, 2023), což je ohromné číslo, když uvážíme, že nás je něco málo přes 10 milionů.

Strašidelné číslo, na druhou stranu do něj nespadají jen lidé, kteří vyloženě měli infarkt ani mrtvici. Spadají tam všichni lidé, kteří za posledních 5 let buď navštívili lékaře nebo byli hospitalizovaní v nemocnici s nějakým onemocněním srdce a oběhového systému.

Tohle číslo a vlastně i následující krásně ukazují, tak rozšířený je to problém. I přesto, že většina těchto lidí není po infarktu nebo mrtvici, ale už prostě nějaký problém vystrkuje růžky. Mají vyšší riziko, že v budoucnu může přijít infarkt nebo mrtvice.

Na následujícím obrázku jsou počty nemocných v různých kategoriích a je tady názorně vidět, že nemoci srdce a cév nejsou jen doménou starších lidí.

Ano, nejvíce postižená je kategorie 70-74 let, tam najdeme 499 058 nemocných.

Ale třeba v kategorii 45-49 let je to 254 198 lidí a s každým dalším rozmezím počet roste.

Přitom pokud se vyloženě nejedná o vrozené vady, tak za většinu problémů se srdcem a cévami si můžeme sami.

Respektive náš životní styl ovlivňuje i riziko, jestli a kdy se u nás některé z těchto závažných onemocnění objeví.

Na začátku jsou nějaké rizikové faktory.

Rizikové faktory:

• nedostatek pohybu
• nezdravé jídlo
• kouření
• nadměrné pití alkoholu
• stres
• životní prostředí kolem nás (chemikálie, ovzduší, aj.)

Výsledkem toho všeho je fakt, že se objevují mimo jiné následující symptomy.

• vysoký krevní tlak
• zvýšená hladina cukrů v krvi
• zvýšená hladina tuků v krvi
• nadváha nebo obezita

A to rozhodně našim cévám a tepnám neprospívá.

Pokud u sebe pozorujete jeden z výše uvedených symptomů, tak to už je ukazatel toho, že máte daleko vyšší riziko toho, že infarkt, mrtvice nebo jiné onemocnění srdce a cév se může dřív nebo později objevit.

Ve vašich cévách už se totiž možná plíživě a nenápadně začínají projevovat drobné změny, které mohou být nebezpečnou předzvěstí velkého problému v budoucnu.

Ateroskleróza.

Ateroskleróza jako důsledek a příčina

Lidově tohle onemocnění známe spíš jako kornatění tepen.

To je onemocnění, při kterém se na stěnách tepen ukládají tukové částice. A pomalu se k nim přidávají další a další.

Trvá to spoustu let, a ve výsledku vznikají celé pláty tuku, které poškozují jednak stěnu tepny.

A zároveň snižují její průchodnost.

Je to stejné, jako když si představíte odpad u vašeho kuchyňského dřezu.

Když do něj budete každý den lít použitý tuk z pánvičky, tak se postupně ukládá na stěně odpadu, a tvoří tam hnusnou tuhou vrstvu tuku. Když ji neodstraníte, postupně tuhne víc a víc a zároveň zužuje tu trubku. Takže po čase už jí nic moc neproteče.

U cév je to podobné.

Cévy se zužují, zhoršuje se jejich pevnost a co je horší, do těla a jednotlivých orgánů pak hůř proudí krev, takže nejsou dostatečně okysličené.

Nebezpečně jsou hlavně ty nekalcifikované, měkké, shluky, ze kterých se může kdykoliv nějaký kousek uvolnit a krevním řečištěm pak putuje do plic srdce nebo mozku a způsobí pak embolii, infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Díky oxidačnímu stresu a volným radikálům mohou tyto shluky tzv. kalcifikovat, tedy zpevnit se. A už to není hnusná měkká hmota, ale je to pevná „skořápka“, která hlavně zhoršuje pružnost cévních stěn.

Ale může také prasknout a část se opět vydat krevním řečištěm a napáchat v těle další škodu.

Cholesterol jako jeden z „viníků“

Momentálně mám rozečtenou knížku „Přežít“, od Petera Attii, což je americký lékař, který se v současné době věnuje tématu dlouhověkosti, a hlavně změně k přístupu v prevenci a předcházení závažných onemocnění.

A skvěle v ní popisuje třeba tolik obávaný a nenáviděný cholesterol. Proč po mnoho let byla například vajíčka na pranýři, i když se teď ukázalo, že vlastně neprávem.

Základem je totiž pochopení toho, jak cholesterol, který si naše tělo samo tvoří ovlivňuje zdraví srdce a cév.

Určitě jste slyšeli označení hodný (HDL) a zlý (LDL) cholesterol.

Cholesterol je ve své podstatě dobrý pořád, ale neplechu v těle tvoří látky, které zajišťují jeho transport krevním řečištěm.

Představte si cholesterol jako tukovou kuličku.

Díky tomu tuku by se v krvi nerozpustil, proto se potřebuje navázat na tzv. lipoproteiny, malé ponorky, které ho vozí kam je potřeba.

A ty lipoproteiny se v určitém poměru skládají z tuku a proteinu.

Zjednodušeně. LDL ponorky přepravují více lipidů, tuků. A HDL více proteinů.

A každá taková ponorka je navíc ještě obalena obalem, jedním nebo více, které zajišťují jejich rozpustnost, strukturu a stabilitu. Tyto obaly se nazývají apolipoproteiny.

Ponorky HDL obsahují apo A (apolipoprotein A)

Ponorky LDL obsahují apo B (apolipoprotein B)

A už se dostáváme k podstatě, není zlý a dobrý cholesterol, ale dobré a špatné ponorky.

Konkrétně k ateroskleróze přispívá apolipoprotein B (apoB).

HDL částice s apo A totiž snadno přechází přes cévní stěnu do krve a zpátky.

Ale LDL částice s apo B se častěji v cévní stěně zaseknou. A vzniká ateroskleróza. Nabaluje se jich tam víc a navíc na sebe ještě navazují další látky. A pak vzniká plak, který zužuje cévy a zhoršuje jejich pružnost.

3 tipy pro lepší kardiovaskulární zdraví

V případě hrozby kardiovaskulárních onemocnění toho máme hodně ve svých rukou.

Na rozdíl třeba od rakoviny nebo Alzheimerovy choroby dokážeme snížit riziko, že se nějaké onemocnění srdce nebo cév objeví.

Nebo alespoň oddálit čas, kdy se objeví a budou nám škodit.

Jaké jsou ty základní oblasti, na které se zaměřit?

1. Pohyb je nejlepší prevencí stárnutí

Začít se hýbat má význam v každém věku.

A nejde tedy říct, mě už je víc jak 60, tak teď už je to jedno.

Není.

I když začnete později, vždycky to bude mít svůj význam.

Vyplývá to z nové studie publikované v JAMA Cardiology, která zjistila, že ženám ve věku 63 až 99 let stačí průměrně 3600 kroků denně, aby snížily riziko srdečního selhání o 26 %.

A pokud jste si někdy měřili, kolik kroků za den uděláte, tak víte, že 3600 kroků není moc. To zvládnete běžnými denními aktivitami kolem domácnosti. Anebo krátkou procházkou.

Proč je pohyb tak zázračný?

Při cvičení se zvýší Váš tep a krev musí rychleji proudit v tepnách a cévách. A tedy i srdeční tepny se pak musejí více roztahovat, a to jim prospívá.

Zároveň má za následek nižší krevní tlak, nižší hladinu krevního cukru a zdravější hladinu cholesterolu. Za to nám poděkují zase hlavně cévy, protože se v nich nebude nic ukládat.

Při pohybu také vydáváme víc energie a spálíme více kalorií, než když sedíme. To znamená lépe udržíme zdravou váhu.

Konec výmluv, najděte si svůj pohyb

S ohledem na váš věk (40, 50 nebo 60 a víc) a zdravotní stav si najděte takovou pohybovou aktivitu, která vám bude vyhovovat, a hlavně vás bude bavit.

Obecná doporučení říkají, že byste se měli hýbat alespoň 150 minut týdně. A hýbat myslím, trochu se zadýchat.

Nezapomínejte jak na vytrvalostní pohyb. Tedy chůzi, běh, jízdu na kole, plavání aj.

A alespoň 2x v týdnu si dopřejte silový trénink. Svaly totiž s rostoucím věkem ubývají, ale vy potřebujete, aby vás tělo neslo i když je vám 65 a více.

2. Pohyb doplňte zdravým jídlem

Přímo cholesterol z jídla nemá přímý vliv na riziko kardiovaskulárních onemocnění.

To je mimochodem další aha moment, který si odnáším z knížky Přežít.

Samozřejmě konzumace velkého množství nasycených tuků může zvyšovat hladinu tuku v krvi, a tedy zvyšovat poměr LDL a HDL cholesterolu.

Ale lidé nemají schopnost vstřebávat cholesterol z jídla přímo do krve. To bylo v minulosti chybně interpretováno na základě studie, která se prováděla na králících. Ti tu schopnost mají. A díky tomuto byla například vajíčka na černé listině dlouhá desetiletí.

Nyní už to vědci vyvrátili a u lidí platí, že většina cholesterolu, který nám koluje v krvi si vyrábí naše vlastní buňky. A proto většina cholesterolu z jídla končí v záchodě.

Ale díky správné skladbě jídelníčku můžete určitě ovlivnit zdraví srdce a cév.

Protože jídlo to není jen tuk.

Smažená jídla, polotovary plné solí a konzervantů mohou zvyšovat hladinu sodíku, kdy vysoká hladina sodíku může znamenat vysoký krevní tlak, který srdci a cévám neprospívá.

Zároveň tučné potraviny, smažené potraviny podporují vznik zánětu v těle, který také není pro kardiovaskulární zdraví dobrý.

Základem je tedy pestrá strava plná kvalitních bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny.

Existují přímo potraviny, které díky svému složení podporují zdraví srdce a cév a řada z nich má i protizánětlivé vlastnosti.

Například:

• ořechy, semínka
• bobulové ovoce
• luštěniny
• tučné ryby obsahující omega 3 mastné kyseliny
• olivový olej
• avokádo
• hroznové víno
• kurkuma, zázvor

3. A nevynechávejte preventivní prohlídky

Pokaždé vám totiž lékař změří krevní tlak, udělá EKG a také nabere krev, ve které se pak měří hladiny různých látek.

Mimo jiné i cholesterolu a tuků.

Ukazuje se, že hladina celkového cholesterolu nemusí být úplně vypovídající, pro kardiovaskulární zdraví.

Jasně, chceme znát, jaký máme poměr HDL a LDL cholesterolu. Protože už víme, že HDL částice, respektive apo A má schopnost postrčit ponorku s apo B, která se zasekla v cévní stěně. Odtud zřejmě pramení to přirovnání, že HDL je ten hodný cholesterol.

Ale pokud bychom si nechali změřit hodnotu apo B, tak máme větší přehled o tom, jak moc je závažná naše ateroskleróza.

Takže za mě, až půjdu příště na preventivní prohlídku zeptám se na to.

Čas hraje obrovskou roli

Infarkt nebo mrtvici většina z nás vnímá jako něco, co přijde náhle, bez varování, nečekaně.

To je sice pravda, protože ten problém, který v tepnách doutnal roky poznáme většinou až v okamžiku, kdy se stane tenhle malér.

Jenže ve většině případů srdce neselže jen tak, z ničeho nic.

Proto je tak strašně důležitá celoživotní prevence.

Ukazuje se totiž, že aterosklerózou trpí už teenageři a není to jen doména starších lidí.

Už od mládí totiž můžeme svým životním stylem ovlivnit, jak moc se budou naše tepny zužovat.

A ty nánosy se pak pomalu a jistě každým rokem nabalují.

Ve 20 nebo 30 letech to ještě nemusí znamenat žádný problém.

Ale s přibývajícím věkem se stav zhoršuje a problém se prohlubuje.

Proto také riziko kardiovaskulárních onemocnění stoupá s věkem a čas tady hraje zásadní roli.

Potvrzují to i studie u lidí, kteří žijí v tzv. Modrých zónách a žije v nich nejvyšší podíl 100letých lidí na světě.

Protože oni prostě to riziko infarktu a mrtvice posunou svým životním stylem třeba o 20 let. A proto se dožívají déle, než většina ostatních.

Máte nějaký vlastní recept na zdravé srdce? Podělte se o něj s námi v komentářích.

 

Upozornění:
Toto jsou výhradně zpravodajské a informační webové stránky. Neposkytujeme lékařské poradenství, diagnostiku ani léčbu. Tento obsah není zamýšlen jako náhrada za odbornou lékařskou pomoc, diagnostiku nebo léčbu. S jakýmikoli dotazy ohledně vašeho zdravotního stavu vždy se obraťte na svého lékaře. Nikdy nezanedbávejte odbornou lékařskou radu nebo ji neodkládejte kvůli něčemu, co jste si přečetli na tomto blogu.