Doplňky stravy nebo pestré jídlo: Ani jeden extrém není ok

Zastánci pestrého jídla často argumentují tím, že doplňky jsou jen chemie a oni je nepotřebují, protože přece jí dostatek třeba ovoce a zeleniny.

Jenže si mnohdy neuvědomí, že pokud si to ovoce nebo zeleninu sami nevypěstují, ale koupí ji v obchodě, nemusí mít vitamínů dostatek.

Protože ten banán, to rajče, to jablko putovalo na stůl přes půl světa. Ani nebylo zralé, aby se cestou nezkazilo.

Stačí nám tedy vitamíny, které získáme normálně z jídla?

Na druhou stranu si pamatuji, že mě rodiče doma nutili polykat ze lžičky rybí tuk, brr 🙂

Ve škole, v 80. letech, jsme povinně dostávali fluoridové tabletky.

A asi každý z nás si někdy vzal vitamín C.

Měli bychom tedy do sebe házet každý den hrst doplňků stravy a všechno bude skvělé?

Na tyto otázky zkusíme odpovědět v článku, protože asi tušíte, že jednoduchá odpověď neexistuje.

Vitamíny čistě z jídla nestačí

Bohužel se nemůžeme spolehnout jen na vitamíny z jídla. A to hned z několika důvodů.

Lidé na vesnicích si vypěstují zeleninu na zahrádce, slepičky jim snáší vlastní vajíčka, občas zabijí králíka, a tak je i domácí maso. Jablka, hrušky, švestky rostou na stromech na zahrádce.

Ale většina z nás tuto možnost nemá, a tak valnou většinu jídla kupujeme v obchodě.

Rostoucí důkazy z mnoha vědeckých studií ukazují, že v současnosti mnoho druhů ovoce, zeleniny a obilí obsahuje méně bílkovin, vápníku, fosforu, železa, riboflavinu a vitamínu C než ty, které se pěstovaly před desítkami let. (Zdroj: National Geographic, 2022)

Jak je to možné?

Vždyť mrkev je přeci pořád mrkev!

Jenže…

Ovoce a zelenina se dováží ze všech koutů světa. Cestuje k nám dlouhé týdny. Často se sklízí ještě před tím, než plně uzraje, aby vydržela dlouhou cestu a na pulty se dostala čerstvá. A to negativně ovlivňuje obsah živin, vitamínů a dalších prospěšných látek.

Samostatnou kapitolou je fakt, že tím, jak se zvyšuje populace, tak pěstitelé a výrobci potřebují nakrmit víc a víc lidí. Takže dochází k různým „vylepšením“ při pěstování, aby se zvýšila výtěžnost a úroda. To znamená více hnojiv, genetická úprava plodin, ad. A to taky zrovna neprospívá obsahu prospěšných látek.

Ovoce a zelenina nemají živiny

Při přepravě z ciziny a následném skladování může ovoce a zelenina ztratit 10-80 % vitamínů a minerálních látek.

To je obrovské číslo!

Například, když si utrhnete rajče a necháte ho 5 dní při pokojové teplotě, přijdete až o 50 % vitamínu C.

A pokud ho utrhnou někde ve Španělsku nebo Maroku, tak než se dostane na Váš stůl, tak tam toho C moc nebude. A to nemluvme ani o tom, že to rajče neroste v zemi, ale ve vatě v téměř laboratorním prostředí.

Nejde jen o to, že se snižuje obsah během skladování a přepravy. Ale obecně platí, aby dané ovoce nebo zelenina obsahovaly maximum živin, musí být při utržení zralé.

A pokud se kvůli dlouhé dopravě trhá ještě nezralé, tak vlastně od prvního okamžiku neobsahuje takové množství vitamínů, kolik by mohlo, pokud by ho nechali plně dozrát.

Podle studie Texaské univerzity zveřejněné v roce 2004, která hodnotila obsah živin ve vybraných plodinách od roku 1950 do roku 1999 vyplynulo následující.

Vědci zaznamenali změny ve 13 živinách u 43 různých zahradních plodin od chřestu po jahody. Změny zaznamenali u bílkovin, vápníku a fosforu, vitamínu C, železa, riboflavinu (vitamín B2). A to od 6 % – 38 %. Nejmenší rozdíl byl u vápníku, nejvyšší u riboflavinu (vitamín B2). (Zdroj: Journal of the American College of Nutrition , 2004)

Vitamínu B2 potřebujeme relativně málo, ale je extrémně důležitý pro lidské tělo z pohledu trávení, přeměny energie, růstu apod.

Změny se netýkají jen ovoce a zeleniny.

Studie ve vydání Scientific Reports z roku 2020 zjistila, že obsah bílkovin v pšenici se od roku 1955 do roku 2016 snížil o 23 procent a došlo také ke značnému snížení obsahu manganu, železa, zinku a hořčíku. (Zdroj: Scientific Reports, 2020)

Takže suma sumárum.

Přesto, že se snažíte jíst pestře, a myslíte, že jíte mimo jiné i dostatek ovoce a zeleniny, přesto to nemusí stačit.

Neříkám, že je všechno špatně a jídlo nám nic nepřináší. Naopak.

Ale když se zaměříme čistě na vitamíny a minerály, tak tam to nemusí vždycky stačit.

Nejčastěji nám chybí tyto vitamíny a minerály

Jak jsme na tom v České republice?

Podle údajů z roku 2021 ze Státního zdravotního ústavu, který provádí pravidelný monitoring výživy české populace, vyplývá následující.

Ženy mají opakovaně nedostatek těchto minerálních látek:

• vápníku
• hořčíku
• železa
• zinku
• draslíku
• selenu

Muži zase trpí nejčastěji nedostatkem těchto minerálů:

• vápníku
• hořčíku
• draslíku

Když se zaměříme na vitamíny, tak jejich nedostatek se týká zejména vitamínu D.

Ze studie Státního zdravotního ústavu z roku 2017 vyplývá, že pouze 1 % obyvatel ČR dokáže přirozeně získat dostatečné množství vitamínu D z obvyklé české stravy. (Zdroj: SZÚ, 2017)

Velmi zajímavé jsou studie, které mluví o důležitosti vitamínu D v souvislosti s COVIDem.

Podávání vitaminu D má za následek snížení rizika úmrtí a přijetí na JIP (Zdroj: Ochranný účinek suplementace vitaminem D na hospitalizaci a mortalitu intenzivní péče související s COVID-19: Definitivní důkaz z metaanalýzy a sekvenční analýzy)

Důvody, proč sáhnout po doplňku stravy

To, že ovoce a zelenina obsahuje méně vitamínů než dřív, není jediný důvod, proč sáhnout po doplňku stravy.

Je jich víc.

Jednostranný jídelníček

Například vegetariáni, kteří nejedí maso, tak jim logicky chybí například vitamín B 12, který se ve valné většině případů vyskytuje v živočišných produktech.

A pokud maso nejedí a nedokáží je nahradit vhodnou alternativou, tak pak dává smysl, když tento vitamín doplňují potravinovými doplňky.

Ještě složitější je situace u extrémních diet jako vegani nebo naopak masozřouti apod.

Potravinové alergie a intolerance

Stejně tak jsou lidé, kteří mají různé potravinové alergie, intolerance na některé potraviny, nebo je zkrátka nejí z jiného důvodu.

Pak se mohou opět připravit o důležité látky, jako třeba o vápník v případě alergie na laktózu.

A je tak lepší najít alternativu v podobě doplňku stravy, která daný vitamín nebo minerál doplní.

Nemoci střev a horší trávení

Pak jsou i lidé, kteří nedokážou vstřebat některé důležité živiny z jídla.

A to proto, že trpí například Crohnovo chorobou, jinou nemocí střev nebo už jejich střevní výstelka není to, co bývala.

A v jejím důsledku pak nedokážou z jídla dostat to co potřebují. I tady pak dává smysl doplňovat to co potřebují doplňkem.

Zdravotní potíže

Lékaři velmi dobře umí řešit následky nemocí. Předepíší lék a je to.

Bohužel příliš málo z doktorů se pídí po příčinách. I když může být řešení celý život zobat pilule, někdy existují i přírodní alternativy.

Pak má smysl hledat to, co fungovalo generacím před námi. Třeba zjistíte, že některé byliny používají lidé pro zvládnutí zánětů už tisíce let.

Prevence

Vědci postupně zjišťují, jaké látky tělo potřebuje pro své optimální fungování. Pro to, aby mohlo reagovat na prostředí, ve kterém žijeme. Pro to, abychom se vyhnuli cukrovce, rakovině, mozkovému poklesu, srdečnímu selhání apod.

Tyto látky nejsou v běžné stravě, ale my je chceme, abychom mohli lépe fungovat a žít.

Vedle toho chceme, abychom měli větší výkon. Nebo abychom zvládali každodenní stres. Pak také sáhneme po něčem, co by nám mohlo pomoci.

Stárnutí

V neposlední řadě hraje roli i věk.

Jak stárneme, zhoršuje se i schopnost našeho těla vytáhnout z jídla všechny potřebné živiny.

A častěji je potřeba je doplnit.

Získejte to nejlepší z obou světů

A proč nenechat všechno jen na doplňcích?

Tak za prvé by se nám asi nechtělo denně polykat desítky tablet.

A za druhé jídlo kromě vitamínů a minerálů obsahuje i další pro tělo nezbytné látky.

Je to také o makroživinách, které dost dobře nenahradíte. Tedy bílkovinách, sacharidech, tucích, vláknině.

V neposlední řadě potraviny obsahují i další prospěšné látky, jako jsou stovky karotenoidů, flavonoidů, a dalších takových, které ve většině doplňků nejsou.

Selský rozum tedy velí kombinaci obojího.

Část vitamínů a minerálů získáme z jídla. Soustředíme se na to, aby bylo co možná nejkvalitnější. A zbytek doplníme vhodným doplňkem stravy.

U doplňků stravy je důležitá obezřetnost

Ne každý doplněk stravy musí být vhodný pro každého.

Netýká se to jen vitamínů a minerálních látek.

Ale potravinových doplňků dokonce i léků obecně.

U léků máme příbalový leták a doktora. Nicméně u vitamínů a doplňků je zodpovědnost plně na nás.

Proto je dobré se před tím, než se rozhodnete pro nákup, na chvilku zastavit a zamyslet.

• Užíváte pravidelně některé léky, které Vám předepsal lékař?
• Léčíte se s nějakým závažným onemocněním?
• Máte alergie?

Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, je důležitá obezřetnost.

Je dobré se poradit se svým lékařem, jestli daný doplněk je pro Vás vhodný.

Může totiž ovlivnit jak Váš zdravotní stav, ale i účinnost předepsaných léků.

Například pokud užíváte léky na ředění krve, tak se nedoporučuje užívat kurkumu jako doplněk stravy. Kurkuma totiž může zvyšovat účinek léků na ředění krve, krev je pak víc „naředěná“ a může se objevit častěji krvácení, více se tvoří modřiny atd.

Pozor na dávkování

Zároveň je vždycky důležité znát dávkování doplňku stravy.

Ve většině případů, pokud to přeženete s množstvím, tělo přebytek vyloučí z těla močí nebo stolicí.

Jsou ale vitamíny a další látky, které se v těle mohou ukládat a pak škodit zdraví.

Typicky jde například o vitamín A nebo syntetický vitamín B6. Nebo třeba železo, které se v případě nadbytku ukládá v těle.

Takže vždy, když si pořídíte nový doplněk stravy, zjistěte si dávkování. A hlavně ho sledujte.

Někdy pro Vás doporučené množství bude příliš. Naopak jindy je doporučené množství nízké a Vy potřebujete více, aby se prokázal efekt.

Doporučené množství je totiž pro všechny a každý z nás jsme unikátní.

Kombinujte dobré jídlo a kvalitní doplňky

Nic není černobílé.

Vitamíny a další živiny z jídla jsou pro tělo sice přirozenější a lépe si s nimi poradí. Jídlo by měl být vždycky ten dobrý základ.

Bohužel jídlo už z mnoha důvodů není, co bývalo.

Takže když není v potravinách dostatek vitamínů a minerálů, tak prostě přichází na řadu potravinové doplňky.

Ale nic se nemá přehánět.

Ládovat do sebe doplňky po hrstech, počítat si miligramy a být posedlý tím, co jím, ve většině případů nevede ke spokojenému životu.

Pokud se ve zdraví chcete dožít co nejvyššího věku, potřebujete dopřát tělu všechno, co pro správné fungování potřebuje.

Jaký máte názor na kvalitu našich potravin a potřebu doplňků stravy?

Na co nedáte dopustit? A co je naopak jen marketingový trik?

 

Upozornění:
Toto jsou výhradně zpravodajské a informační webové stránky. Neposkytujeme lékařské poradenství, diagnostiku ani léčbu. Tento obsah není zamýšlen jako náhrada za odbornou lékařskou pomoc, diagnostiku nebo léčbu. S jakýmikoli dotazy ohledně vašeho zdravotního stavu vždy se obraťte na svého lékaře. Nikdy nezanedbávejte odbornou lékařskou radu nebo ji neodkládejte kvůli něčemu, co jste si přečetli na tomto blogu.