Jídlo je všude.
Jíme hodně a často.
Někteří z nás jsou obézní.
Co když způsob stravování, který lidem pomáhá udržet zdravou váhu, pomáhá také v boji proti rakovině?
Zatím neexistují jednoznačné studie, které by to natvrdo napsaly, a tak jsme se podívali na několik dat a myslíme si, že stojí za zvážení.
Podle nich přerušovaný půst nemusí mít pozitivní vliv jen na naši váhu a dlouhověkost.
Může být i skvělou prevencí proti závažným onemocněním typu rakovina.
Rakovina: druhý nejčastější zabiják
Rakovina je diagnóza, kterou nikdo z nás nechce slyšet, a přesto ji každý třetí člověk v naší republice uslyší. (Zdroj: Všeobecná Fakultní Nemocnice Praha, 2023)
Lidé si často myslí, že rakovina je dědičná, že to máme dáno genetikou. Ale data ukazují opak.
Dědičnost může za rakovinu jen v 5–10 % případů. (Zdroj Dana-Farber Cancer Institute)
Nádorové buňky vznikají nejčastěji v důsledku mutace běžných buněk.
Našim běžným buňkám se stykem s volnými radikály poškodí DNA a zmutují. Tomu dost dobře nejde zabránit. Avšak za normálních podmínek, si tělo se zmutovanými buňkami poradí a zničí je. Problém začíná, když je tělo nezničí, nebo jsou v prostředí, kde se mohou dobře rozmnožovat.
Ve spojitosti s rakovinou se již od roku 1931 mluví o tom, že v buňkách nefungují správně naše mitochondrie – generátory buněčné energie.
Vědci se stále častěji dívají na souvislost půstu a rakoviny
V první řadě jde o prevenci obezity, která je zásadním rizikovým faktorem pro rakovinu.
Přerušovaný půst Vám pomůže udržet si zdravou váhu. A pokud už máte nadváhu nebo trpíte obezitou, může to být jedna z cest, jak zhubnout.
Podle Americké společnosti pro rakovinu bylo v roce 2023 nejméně 42 % nových případů rakoviny možné předejít, přičemž 18 % lze přičíst alkoholu, nadměrné tělesné hmotnosti, nízké fyzické aktivitě a špatnému nutričnímu stavu. (Zdroj: Cancer org., 2023)
Ale prevence obezity a hubnutí není to jediné, čím může přerušovaný půst prospět.
Půst pomáhá tělu s likvidováním starých a zmutovaných buněk. Předpokládá se, že půst navozuje v těle takové podmínky, díky kterým omezuje schopnost rakovinných buněk adaptovat se, přežít a růst.
Půst snižuje hladiny inzulinového růstového faktoru (IGF-1), markeru zvýšeného rizika rakoviny, posiluje obranyschopnost normálních buněk a posiluje autofagii, mechanismus udržování buněk v našem těle. (Zdroj: Cedars Sinais)
V období, kdy nejíme ani nepijeme kalorické nápoje, má náš organismus čas a prostor pro regeneraci. Může spouštět přirozené ozdravné procesy, podpořit imunitu ad.
V těle pak všechno běží, jak má, nehromadí se v něm žádný „nebezpečný odpad“ a buňky nemají tolik příležitosti mutovat a tvořit nádory.
Je potřeba podotknout, že se stále jedná (a patrně ještě několik let bude jednat) o teorii. Mohou se objevit i protichůdné názory, které tvrdí, že půst naopak riziko zvyšuje.
Podle nás je však více PRO půst než proti. Takže i když stále přesně nevíme, jak a kdy se rakovina může objevit, dává nám přerušovaný půst šanci tuhle loterii vyhrát v náš prospěch.
Co je vlastně přerušovaný půst?
Jídlo pro tělo znamená nejen energii, ale i stres, protože ho musí metabolismus zpracovat.
A když jíme od rána do pozdních nočních hodin, toho klidu moc nemá.
To pak vede k oslabení imunitního systému, problémům se spánkem, trávením, přichází kila navíc, a po čase u lékaře můžete slyšet nějakou hodně nepříjemnou diagnózu.
Přerušovaný půst je způsob stravování, kdy se pravidelně střídá období jídla a období půstu, tj. nejezení.
Například metoda 16:8, kdy veškeré jídlo za den musíme vměstnat do 8hodinového časového okna. A je už na Vás, jestli je to od 12:00 do 20:00 (vyhovuje nočním sovám), nebo od 8:00 do 16:00 (vyhovuje ranním ptáčatům). Nicméně každý si okno pro jídlo může upravit podle sebe, své práce, denního režimu.
A v tom okně pro půst už pijete jen vodu. Žádné slazené nápoje, které přivádí do těla cukr a ničí tak půst. Maximálně černá káva.
Vždy, když něco sníte, tak tělo začne vyplavovat do krve inzulín. Díky němu tělo spaluje přednostně cukry, které přijalo s jídlem.
Oproti tomu, když se postíte, tak tělo využívá pro energii glykogen (složitý cukr), který je uložen v játrech a svalech a má prostor na regeneraci.
Půst není lék na rakovinu, ale…
Vědci se stále více noří do hlubin rakoviny, toho, proč vzniká, co se v tom těle vlastně děje.
Zkoumají i to, že rakovinu ovlivňují i metabolické procesy, které v našem těle probíhají.
Nejvíc se skloňuje glukóza, protože rakovinné buňky doslova ujíždějí na glukóze a potřebují jí velké množství.
Když se pacienti ptali Jethro Hu, MD, spoluředitele neuro-onkologie na klinice Cedars-Sinai, zda změny ve stravování mohou zastavit progresi onemocnění, řekl jim, že důkazy jsou omezené. Postupem času si ale začal všímat, že pacientům, kteří přijali ketogenní dietu z vlastní vůle, se někdy dařilo lépe. (Zdroj: Cedars-Sinai, Kalifornie, USA)
„Jedním z prvních molekulárních rozdílů mezi rakovinnými a normálními buňkami je rozdíl v metabolismu, kde rakovinné buňky mají mnohem vyšší příjem glukózy než zdravé buňky,“ řekl Hu. „Pokud omezíte cirkulující glukózu, zdravé buňky mohou přejít na alternativní zdroj paliva: ketony. Rakovinné buňky nemají schopnost se takto metabolicky přepnout.”
Ketogenní dieta a půst jsou si metabolicky podobné. V obou případech naše tělo rozkládá tuky na palivo. Ale rakovinné buňky se nemohou tak snadno přizpůsobit.
Dále připomeneme studii z roku 2016 (Prodloužený noční půst a prognóza rakoviny prsu), která se zaměřila na roli půst při návratu rakoviny prsu.
Bylo hodnoceno více než 2 000 žen, u kterých byla v letech 1995 až 2007 diagnostikována rakovina prsu v raném stadiu (a netrpěly cukrovkou). Bylo zjištěno, že ženy, které měly krátké trvání nočního půstu (definované jako méně než 13 hodin mezi večeří a snídaní), měly o 36 % vyšší pravděpodobnost recidivy rakoviny prsu než ty, které měly noční půst delší než 13 hodin.
Vraťme se ale k prevenci.
Nejlepší je rakovině předcházet
A jídlo je jedna z věcí, která zásadně ovlivňuje naše zdraví. Navíc je to oblast, kde můžeme velice jednoduše udělat změny.
Geny nezměníte. Prostředí, ve kterém žijete, do jisté míry také ne.
Ale jídlo máte plně ve svých rukou, nejen co si dáváte na talíř. Ale také kdy a kolik.
Přerušovaný půst je jeden ze způsobů, jak jíst a má řadu přínosů pro naše zdraví.
Rozhodně to není jediné možné řešení, ale dává smysl ho zvážit.
Určitě se najdou lidé, kterým tento způsob stravování nebude vyhovovat. Bude to pro ně znamenat spíš stres, což není dobře a může to přinášet negativa.
To ale nic nemění na tom, že při období, kdy nejíme, začínají v těle probíhat nejrůznější procesy.
1. Půst spouští autofagii
Autofagie je proces, který probíhá v buňkách našeho těla a slouží k jejich údržbě a očistě.
Označení autofagie doslova znamená „sebe-požírání“. Je to vlastně takový vnitřní úklidový systém.
Doma taky uklízíte a vyhazujete poškozené a nepotřebné vybavení a jiné věci.
Pokud byste to nedělali, hromadily by se Vám doma odpadky, za chvíli byste se nedostali do bytu. Ale co je horší, ten odpad by byl živnou půdou pro nejrůznější plísně, roztoče a další živočichy, a to by sebou přinášelo i zdravotní rizika.
A stejné je to i s buňkami.
Pokud by staré a poškozené buňky v těle hromadily, zvyšovalo by to riziko, že některá z nich zmutuje a může vzniknout rakovinná buňka.
Autofagie umožňuje buňkám rozkládat a recyklovat jejich poškozené nebo nepotřebné součásti. Také ničí patogeny, které způsobují onemocnění, jako jsou bakterie a viry, které mohou poškodit buňky.
Autofagie se obvykle spouští, když je buňka vyhladověna a přechází do režimu přežití.
Takže přerušovaný půst je jedním ze spouštěčů autofagie, ale není jediný. (Zdroj MedicineNet)
Kromě půstu je to třeba také cvičení, při kterém rychle spalujeme glukózu.
2. Půst omezuje dělení (rakovinových) buněk
Další výhodou přerušovaného půstu je fakt, že dokáže snižovat hladiny růstového faktoru 1 (IGF-1) v těle. To je hormon, který má podobnou strukturu jako inzulín.
A jeho primární funkcí je, že podporuje růst a vývoj buněk. Hlavně tedy u dětí, protože ty rostou. Ale význam má i u dospělých.
Podporuje růst kostí, svalů a dalších tkání v těle, ale je důležitý i pro opravu tkaní, správný metabolismus, podporuje kognitivní funkce, aj.
Ideálně bychom chtěli mít hladinu tohoto hormonu vyváženou, protože vysoká hladina sice podporuje růst a obnovu, ale u dospělých už to tak žádoucí není, protože čím rychleji rostou a dělí se buňky, tak tím větší je riziko, že vznikne nějaká mutace. A rakovinná buňka.
A přerušovaný půst díky svým vlastnostem může pomoci hladinu tohoto hormonu držet na uzdě. Což je to, co s ohledem na rakovinu přesně chceme.
Během půstu hladiny IGF-1 klesají, protože jíme přerušovaně. Tělo tedy dostává potřebnou energii, ale v omezeném čase. (Zdroj Vliv půstu a diet omezujících energii na hladiny IGF-1)
3. Půst uklidňuje chronický zánět
Zánět může pomáhat, ale také škodit.
Škodí hlavně chronický, tedy dlouhodobý zánět.
Stojí za řadou závažných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, obezita, alergie, artróza, roztroušená skleróza, ad.
Chronický zánět ale také zvyšuje riziko rakoviny.
Může totiž poškodit DNA a podporovat prostředí, ve kterém se mohou rakovinné buňky vyvíjet.
Takže pokud chcete snížit co nejvíc riziko rakoviny, nezapomínejte ani na to, jestli nemáte v těle chronický zánět.
Přerušovaný půst snižuje zánět v těle hned několika způsoby. (Zdroj Dietní příjem reguluje množství cirkulujících zánětlivých monocytů)
- snižuje hladinu inzulínu a růstového hormonu
- podporuje autofagii, tedy proces obnovy buněk
- zlepšuje zdraví střev a střevního mikrobiomu
- podporuje imunitu a tělo má pak více možností identifikovat a zničit rakovinné buňky
To všechno ve výsledku vede k tomu, že když nejsou poškozené buňky a imunita funguje, jak má, tak to rakovinné buňky nemají vůbec jednoduché.
4. Půst posiluje cirkadiánní rytmus
Cirkadiánní rytmus zajišťuje, aby se v rámci jednoho dne (20–28 hodin) udály v těle všechny správné věci. To znamená trávení, odpočinek, hormony, imunita, čištění těla atd.
Není jeden jediný rytmus pro celé tělo, ale každá tkáň, každý orgán našeho těla má nějaké své vlastní hodiny a svůj režim. Některé jsou cirkadiánní, tj. probíhají každý den. Jiné mají opakování kratší či delší.
A přerušovaný půst tyto naše vnitřní hodiny podporuje. Jak?
Pomáhá sladit období dne, kdy jsme aktivní a logicky tedy i jíme, také další část dne, která je určená na odpočinek a spánek.
Pokud v době odpočinku nezatěžujeme tělo zpracováváním jídla a pak má dostatečný prostor na regeneraci a opravné procesy.
Není to nic extra převratného, spíše návrat k našim kořenům, který může mít přínos pro prevenci rakoviny, ačkoliv zatím nebyl úplně prokázaný. (Zdroj Hlavní role cirkadiánních hodin u rakoviny)
Hlavní argument pro udržování cirkadiánního rytmu je, když tělu nehážeme klacky pod nohy a necháme ho přirozeně fungovat, je menší pravděpodobnost, že dojde například k nějaké mutaci a vzniku nádoru.
5. Půst podporuje zdraví střevního mikrobiomu
V neposlední řadě přerušovaný půst podporuje naši imunitu. (Zdroj Přerušovaný půst ovlivňuje imunitu a metabolismus)
A fungující imunita je nesmírně důležitá pro prevenci nejrůznějších onemocnění. Tedy i rakoviny.
Tak jak víme, naše imunita se nachází ve střevech.
Ve střevech máme celou armádu mikro potvůrek, které zásadně ovlivňují nejen trávení, ale i mozek, srdce, naši imunitu, hladiny hormonů a další.
A pomocí jídla a životního stylu dáváme této armádě sílu a mocné zbraně pro boj s vetřelci.
Zdravý mikrobiom není důležitý jen pro imunitu. Je také skvělou prevencí zánětů a obezity.
A to jsou další rizikové faktory rakoviny.
Přerušovaný půst podporuje zdraví našeho mikrobiomu, i když samozřejmě záleží i na tom, co jíme.
Ale to už je téma na samostatný článek.
Tito lidé by se postit neměli
Přerušovaný půst se nedoporučuje lidem, kteří trpí cukrovkou I. typu a musí si píchat inzulin.
Nebo pro lidi, kteří trpí nějakou formou poruchy příjmu potravy.
Jinak prakticky každý z nás má možnost dát svému jídlu nějaký řád.
Přerušovaný půst může výrazně pomoci
Dnes bohudík netrpíme hladem a nemusíme čekat, až chlapi z tlupy uloví mamuta, abychom měli co jíst.
Máme spíš opačný problém.
Jídlo máme k dispozici 24/7. V kteroukoliv denní nebo noční hodinu stačí natáhnout ruku a máte co zobnout.
Jenže naše tělo taky potřebuje mít čas pro sebe, a nejen trávit jídlo.
Není prokázáno, že když se nebudete postit, budete mít rakovinu.
Také není prokázáno, když se postit budete, určitě ji nedostanete.
Rozhodně ale přerušovaný půst může mít pozitivní vliv na naše tělo a tím pádem i na prevenci rakoviny.
Když jej vyzkoušíte, tak je možné, že rozdíl poznáte za pár dní.
Lepší trávení, klidnější spánek, více energie. Po čase možná uvidíte i nižší číslo na váze, pokud máte nějaká ta kila navíc.
To nejdůležitější ale neuvidíte. To, co se děje uvnitř, a pomáhá dlouhodobě. Ale to nevadí, důležité je, že se to děje.
Tady jsou další přínosy přerušovaného půstu pro dlouhý a spokojený život.
Napsat komentář