Rakovina je jedním ze čtyř apoštolů smrti.
Je nemocí stárnutí – s přibývajícími roky se zvyšuje riziko, že se v těle objeví.
Dokáže však zabíjet téměř v každém věku.
U nás v České republice je to 2. nejčastější příčina úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních.
Šílená statistika je, že každý třetí člověk v Česku onemocní rakovinou. (Zdroj: Všeobecná Fakultní Nemocnice Praha, 2023)
Můžeme proti rakovině něco dělat nebo jsme odkázáni na osud a musíme čekat, až nám ji najdou?
Rakovina v číslech
Rakovina je dneska velký problém. Jasně to ukazují čísla, která zde uvádím ne proto, abych strašil, ale proto, abychom si uvědomili, že před ní nemáme dávat hlavu do písku.
- Každých 20 minut v Česku zemře jeden člověk na rakovinu.
- Ročně se objeví až 80 tisíc nových případů.
- Za posledních deset let se zvýšil výskyt zhoubných nádorů o 18 procent.
- Přitom až šedesáti procentům těchto případů by se dalo zabránit prevencí a včasným záchytem nemoci.
- Největšími zabijáky jsou rakovina plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, rakovina prsu a prostaty. (Zdroj: VFN Praha, 2023)
Na následujících grafech vidíte počet nových pacientů s diagnostikovanou rakovinou přepočtený na 100 000 obyvatel. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 2023)
Pozitivní zprávou je, že některé typy rakoviny (plíce u mužů, střeva u žen) jsou méně časté než dříve. Negativní zprávou je, že se určité typy rakoviny (prostata u mužů, prsa u žen, tlusté střevo) prudce rostou.
Zda to souvisí s tím, jak dlouho žijeme nebo jak se mění naše strava či životní styl, je těžké odhadovat. Také to může souviset s tím, že tyto typy rakoviny dokážeme častěji najít před tím, než způsobí paseku.
Každopádně si můžeme udělat obrázek toho, na co se máme soustředit – jako muži nebo jako ženy.
Co je příčinou rakoviny
Nádorové buňky vznikají nejčastěji v důsledku nějaké mutace.
Naši běžným buňkám se stykem s volnými radikály poškodí DNA a mohou začít mutovat. Tomu dost dobře nejde zabránit. Avšak za normálních podmínek, si tělo se zmutovanými buňkami poradí a zničí je. Problém začíná, když je tělo nezničí nebo je dá prostředí, kde se mohou dobře rozmnožovat.
Lidé si často myslí, že rakovina je dědičná, že to máme dáno genetikou. Ale data ukazují opak.
Dědičnost může za rakovinu jen v 5 – 10 % případů. (Zdroj Dana-Farber Cancer Institute)
Daleko častější je, že rakovina propukne, když nefungují správně naše mitochondrie – generátory buněčné energie.
Německý biochemik Otto Warburg dostal v roce 1931 Nobelovu cenu za to, že přišel na to, že když mitochondrie přestanou brát energii z kyslíku a začnou místo toho spalovat cukry, tak to rakovině prospívá. (Wikipedie)
Další příčinou je chronický zánět, který poskytuje skvělé prostředí pro rakovinové buňky. Mimo jiné proto se chronickému zánětu na tomto blogu věnujeme poměrně často – Chronický zánět: Proč je tak škodlivý a jak mu předcházet.
Rozmnožování buněk se děje i při akutním zánětu, ale ten trvá jen krátce, než se vyřeší problém. Jenže když máme v těle chronický zánět, tak tyto se ty zmutované mršky začnou rozmnožovat a výsledkem může být rakovina.
Nádorové buňky jsou obrovsky nebezpečné v tom, že když je naše tělo považuje za dobré, a tak dokáží putovat po celém těle a dostanou se i do míst, kam by se dostat neměly, tam se usadí, začnou se dělit a vytváří nádory.
Proč ještě nemáme lék na rakovinu?
Mutace je proces, který z principu není předvídatelný.
Mutací a různých kombinací je celá řada.
V tom je rakovina liší třeba od kardiovaskulárních onemocnění, kde se většinou poměrně přesně ví, proč vznikly a jak tomu zabránit.
Navíc zmutovaná buňka bloudí tělem a nadělá paseku jinde než vznikla.
U rakoviny je stále spousta neznámého.
Nejde jednoduše říct, že tahle mutace vede k tomuto typu rakoviny, a proto se vědcům stále nedaří najít účinnou léčbu na rakovinu jako celek.
Co tedy můžeme podniknout proti rakovině
Téměř každý komu najdou rakovinu, je překvapen, zaskočen. Rakovina je něco, na co nemyslíme rádi. Nechceme o tom často ani slyšet, natož se na to připravovat.
Pokud chceme mít svůj život aspoň trochu ve svých rukou, měli bychom počítat i s tím, že nám něco takového jako rakovina hrozí. A minimalizovat šanci, že se objeví. Nebo když se objeví, tak ji včas objevit, aby nedošlo k tomu nejhoršímu.
1. Prevence je základ
Vzhledem k neprobádaným mutacím buněk a „náhodným” místům nádorů, je rakovina náročná na prevenci.
To ale neznamená, že nemůžeme dělat nic. Naopak vezmeme to postupně.
Zabraňte mutování buněk
Naše buňky mutují díky volným radikálům tj. nedobrému prostředí.
Z toho plyne, že bychom neměli zbytečně vystavovat naše tělo a buňky špatným vlivům.
Mezi ně patří kouření, alkohol, cukry, toxické prostředí atd. atd. Vždyť to znáte 🙂
Mutování buněk můžeme omezit, ale zabránit mu nedokážeme, pokud nechceme žít v inkubátoru a brát výživu z kapaček. Přichází tedy další preventivní krok…
Ničte zmutované buňky autofágií
Perfektně zdravé tělo si dokáže se zmutovanými buňkami poradit. Buď jim nedá výživu nebo je zničí.
Naše tělo se pravidelně zbavuje starých nebo poškozených buněk, a tomu se říká autofágie.
Autofágii můžeme podpořit například přerušovaným půstem.
Znepříjemněte rakovině život
Nádorovým buňkám se dobře daří v těle s velkou zásobou tuku nebo s inzulinovou rezistencí nebo obecně s chronickým zánětem.
Obezita je často spojená s ukládáním viscerální tuku. To je útrobní tuk, který se ukládá v břiše a obaluje jednotlivé orgány. Takové to „pivní“ břicho. Tenhle tuk totiž podporuje vznik zánětu, protože odumírající tukové buňky uvolňují do krve spoustu zánětlivých cytokinů. A to ve výsledku může vést k podpoře proměny buněk na ty nádorové.
Inzulinová rezistence je stav, kdy tělesné buňky hůře reagují na účinky inzulínu, hormonu, který reguluje hladinu cukru v krvi. Tato rezistence často vede k vyšším hladinám inzulínu v krvi, protože tělo produkuje více inzulínu, aby kompenzovalo sníženou citlivost buněk. Inzulin působí jako růstový faktor, který podporuje dělení a růst buněk. A víc buněk rovná se větší riziko rakoviny.
Chronický zánět znamená, že naše tělo s něčím neustále bojuje. Nemůže se soustředit na běžnou práci a hlídání toho, že všechno funguje správně. Pak může imunitní systém považovat nádorové buňky za běžná a nechá je dělat, co se jim zachce.
Vždy je samozřejmě nutné najít vlastní názor na to, co chci v rámci prevence řešit a co prostě vezmu i s negativy.
Někteří kuřáci se nepřesvědčí a třeba rakovinu mít nebudou ačkoliv kouří jako Dáni. Naopak neustále opatrní mohou dostat rakovinu, ačkoliv celý život vše dělali „správně”.
2. Včasné odhalení je zásadní
Rakovina v těle bují několik let před tím, než si ji my nebo doktoři vůbec všimneme.
Když se odhalí včas, tak kombinace chirurgického odstranění nádoru a radioterapie dává velkou šanci na uzdravení. Ale zároveň je to maximum, co lze udělat.
Pokud se rakovina rozšíří v těle jinam, nebo vzniknou metastázy, tak tam už není chirurgické řešení možné a přistupuje se k chemoterapii.
Jenže rakovina se občas vrací a je vůči další chemoterapii odolná.
Takže zcela zásadní jsou preventivní vyšetření, která pomohou odhalit už první změny v buňkách, u kterých hrozí riziko, že se změní v nádorové.
A tady vnímám 2 zásadní problémy.
Bojíme se zjistit pravdu
Strach je špatný rádce.
Řada lidí tuší, že je něco špatně. Ale prostě se bojí zjistit pravdu.
Nechcete to vědět? To je jasné, ale v každém případě se to dozvíte.
Je jen otázkou, jestli to bude podle Vašich pravidel nebo podle pravidel rakoviny.
Odkládáme nepříjemná vyšetření
A pak je tu další věc. A to, že řada těch preventivních vyšetření je nepříjemných, protože se často jedná se o intimní věci.
Ženy třeba každoroční prevenci u gynekologa, sono nebo mamografické vyšetření prsou.
Mamografický screening pomohl v České republice od svého zavedení v roce 2002 odhalit téměř 62 tisíc nádorů prsu. (Zdroj: ÚZIS, 2023)
Muži by zase měli chodit na vyšetření prostaty. V poslední době můžeme vidět apel na vyšetření varlat, které si každý může udělat sám, ale rozhodně to není běžné téma do hospody.
Vyšetření tlustého střeva zvané kolonoskopie také není nic zábavného.
Rentgen plic u kuřáků patří mezi ty nejjednodušší vyšetření.
Řada těchto preventivních opatření je od určitého věku hrazená ze zdravotního pojištění a stojí za to je absolvovat.
Rakovinu lze odhalit i z krve
Některé rizikové změny v těle už je možné odhalit z krevního testu, což není většinou problém absolvovat. A když se na základě výsledků objeví nějaké negativní odchylky, pak teprve se přistupuje k podrobnějšímu vyšetření.
Tohle se týká třeba mužů a rakoviny prostaty, kdy je možné měřit hodnotu PSA, což je bílkovina v krvi, která když je vyšší může znamenat zánět prostaty nebo nádorové onemocnění. A až když se ukáže z krve nějaký problém, tak teprve pak je potřeba podrobnější vyšetření na urologii.
3. Lepší léčebné postupy
Nejznámější a také velice obávaná léčba rakoviny je chemoterapie.
To je ve skutečnosti „jed“, který zabíjí rakovinné buňky, ale může poškozovat i ty zdravé, proto má tak obrovské vedlejší účinky.
Vědci se stále dál snaží najít takový způsob, jak cíleně zničit pouze ty rakovinné buňky. A nepoškozovat to, co je zdravé.
Hodně dlouho se většina vědců upínala na to, že rakovina je vlastně genetické onemocnění, kdy za všechno můžou různé genetické mutace. A snažili se rozklíčovat rakovinu na úrovni genů.
Ale budoucnost léčby má možná další směry. A to neupínat se jenom na genetiku, ale využít vlastnosti a slabiny rakovinových buněk a otočit je proti nim.
Imunoterapie
Zjednodušeně jde o to využít imunitní systém, aby dokázal rakovinné buňky identifikovat, považovat je za vetřelce a zničit je.
Strava
Někteří vědci soustředí na metabolické aspekty rakoviny a chemické reakce uvnitř buněk. Mluví o tom, že by mohlo pomoci „rakovinu vyhladovět“. Pomocí úpravy jídelníčku ovlivnit rakovinné buňky. Takže nejrůznější půsty, nízkosacharidová dieta, aj.
Individuální léčba
U některých lidí může pomoct to a u jiných něco jiného. Vzhledem k tomu, že rakovina je tak komplikované onemocnění, nejde to šmahem doporučit všem.
Ale třeba v budoucnu bude všechno jinak.
Věda jde neuvěřitelně dopředu, a i když lék na rakovinu zatím nemáme, můžeme třeba pomocí umělé inteligence snížit její hrozbu.
Existují totiž testy, kdy umělá inteligence dokáže na základě hodně komplexního rozboru krve posoudit, jestli nám v budoucnu hrozí rakoviny.
Ale zase se dostáváme k otázce, zda o tom člověk chce vědět nebo raději ne.
Rakoviny není třeba se bát
Hned to vysvětlím. Když se něčeho bojíte, tak před tím zavíráte oči a myslíte si, že to neexistuje. Ale to neznamená, že to neexistuje.
Rakovina je pěkná svině. Avšak raději než se jít bát, tak se jí postavme čelem. Nikdy nevíme, zda nám ji zítra nenajdou.
Dělejme, co můžeme, abychom jí předcházeli. Choďme na preventivní vyšetření. Ale nepodlehněme jí.
Tak budeme žít život podle našich pravidel a plný radosti a ne život plný obav ze zmutovaného bubáka.
Napsat komentář