Začíná nový rok a pro mnohé je to čas k restartu.
Zamyslet se nad tím, co chci a co ne, a změnit to.
S novou energií se pustit vstříc lepšímu životu.
Největší úspěch zažijete, když nepůjde o radikální změny, ale drobné krůčky ke zdraví a spokojenosti.
Tady je 5 předsevzetí, které má smysl si dát bez ohledu na to, kolik Vám zrovna je.
- Budu přemýšlet, co si dávám na talíř
- Každý den si alespoň 30 minut zacvičím
- Budu spát alespoň 7 hodin
- Budu více v klidu
- Budu sledovat signály svého těla
Ale nejprve jedna věc k zamyšlení…
Než si dáte předsevzetí
Nejčastěji si lidé slibují, že přestanou kouřit, začnou cvičit, zhubnou, budou se více věnovat rodině, případně se zbaví nějakého jiného zlozvyku.
Většina těchto předsevzetí se ale po pár týdnech rozplyne jako pára nad hrncem.
Například v posilovně se těmto lidem říká „ledňáčci“.
V lednu vletí do posilovny a v únoru už další permanentku neprodlouží.
Je to přirozené.
Ne každý má tak pevnou vůli, aby zvládl dodržet zásadní změny svého životního stylu po delší dobu.
Prvotní nadšení pomine a oni sklouznou zpět do původního režimu.
Daleko lepších výsledků dosáhnete, pokud začnete pomalu zavádět jednotlivé změny a postupně změníte svůj styl.
Nejsou totiž vytržené z kontextu a ve výsledku vedou právě k těm dílčím změnám.
Například zhubnutí. Pokud se totiž zaměříte na to, co jíte, budete se hýbat, dostatečně spát a tak dále, tak ve výsledku v podstatě nemáte šanci nezhubnout.
Teď se pojďme na předsevzetí podívat podrobněji.
1. Budu přemýšlet, co si dávám na talíř
Tohle se sice hodně „obecné“ předsevzetí, ale to nevadí.
V podstatě se skládá z několika zásad, na které je dobré se zaměřit.
Každý jsme totiž jiný, máme jiné chutě, preference, jinak na nás působí nejrůznější potraviny.
Každý si tak najde to své, kde ví, že má rezervy. Nebo co dokáže jednoduše změnit hned dneska.
A postupně můžete vyzkoušet další nebo jít víc do hloubky.
Pokud byste totiž chtěli všechno hned, tak to nejspíš nedáte.
Pro začátek …
Zapomeňte na „diety“
To poznal snad každý, kdo kdy nějakou dietu držel.
Jejich nevýhodou totiž je, že něco striktně zakazují nebo nařizují. A tím pádem jsou dlouhodobě neudržitelné.
Pár dní je to zábavná změna. Pár týdnů ještě nějak vydržíte. A pak to prostě nejde. Jíte to, co Vám nechutná a výsledky nikde.
Kromě toho diety škodí zdraví tím, že jsou jednostranně zaměřené.
Vaše tělo nedostává všechny důležité látky a vitamíny.
Každopádně vždy je dobré vyškrtnout z jídelníčku to, co Vám způsobuje alergie nebo na to máte intoleranci.
Dopřejte si dostatek bílkovin, kvalitních sacharidů a tuků
Přílohy a pečivo nejsou zlo. Takhle jednoduché to není.
Každé jídlo by se mělo skládat z kvalitních bílkovin, sacharidů a tuku.
Bílkoviny pomáhají v těle opravovat a tvořit. Svaly, klouby ale i kůže potřebuje dostatek bílkovin, aby se udržely zdravé, případně obnovily.
U sacharidů se zaměřte na zdravé (komplexní) sacharidy. Tedy ovesné vločky, quinou, brambory, luštěniny, rýži, pohanku, těstoviny, ad.
Mezi zdravé tuky můžeme zařadit avokádo, olivový olej, ořechy, semínka.
Jezte opravdové jídlo
To znamená co nejšetrněji upravené základní suroviny. Bez zbytečných polotovarů, chemických přísad a dochucovadel.
Strava musí být pestrá.
Maso, ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny kvůli dostatku vlákniny, oříšky, semínka. Kvalitní tuky.
Jedině tak dopřejete svému tělu dostatek vitamínů a minerálních látek, které potřebuje pro své fungování.
Vyhněte se potravinám, které dělají v těle neplechu.
Patří sem bílý cukr, průmyslově zpracované produkty, technicky zpracované rostlinné oleje, bílá mouka a produkty z ní, uzeniny, alkohol, glutamát, ad.
Vyzkoušejte přerušovaný půst
Přerušovaný půst znamená, že si den rozdělíte na dvě časová okna. Jedno, kdy jíte, a druhé, kdy nejíte.
Asi nejběžnější je varianta 16:8. To znamená, že časové okno kdy můžete jíst je 8 hodin a zbylých 16 se postíte. A pijete maximálně vodu. Ráno si posunete snídani třeba na 10 hodinu a poslední jídlo sníte maximálně v 18 hodin. Můžete si to přizpůsobit vlastnímu režimu.
Pokud se bojíte, začněte s variantou 14:10. Je to v podstatě jedno. Důležité je nastavit pravidelnost a tu držet.
Zdravotní benefity přerušovaného půstu jsou následující.
Zlepšuje inzulínovou citlivost, zvyšuje hladiny růstového hormonu, díky čemuž pomáhá spalování tuků a budování svalové hmoty. Takže je skvělým pomocníkem, pokud potřebujete zhubnout.
Snižuje riziko srdečních onemocnění, pomáhá při léčbě cukrovky i při snižování hladiny cholesterolu.
Dostatečně pijte
Nejen jídlo, ale i pitný režim je důležitý.
Asi víte, že lidské tělo je zhruba ze 75 % složené z vody.
Co možná ale nevíte, tak každý den ztrácíme zhruba 2,5 litru vody.
Jen díky tomu, že dýcháme, chodíme na záchod, potíme se, případně se odpařuje z kůže.
A pokud nepijete a vodu do těla nedoplňujete, orgány a vlastně „celý člověk“ nemá dostatek vody pro své správné fungování.
Dehydratace může být příčinou nejen bolestí hlavy, ale i únavy a ztráty koncentrace.
To nechcete, tak pozvedněte čísi s čistou vodou 🙂
2. Každý den si alespoň 30 minut zacvičím
Je prokazatelné, že cvičení má zásadní a pozitivní vliv na naše zdraví.
Určitě už jste slyšeli, že cvičení zlepšuje krevní oběh, prospívá zdraví srdce a plic a růstu svalů.
Co jste možná neslyšeli je, že cvičení prospívá našim buňkám a má vliv na dlouhověkost.
Vědci totiž prokázali přímou souvislost mezi délkou telomer a cvičením. Telomery jsou zjednodušeně koncové části lidských buněk a ovlivňují, jak stárneme.
Najdeme je na každém konci DNA vlákna a chrání naše chromozomy před poškozením. Jak stárneme, telomery se zkracují. Lidé, kteří cvičí, mají telomery delší.
Cvičit můžete v každém věku
Každý den byste pohybu měli věnovat alespoň 30 minut.
A cvičit může opravdu každý. Aerobní cvičení i posilování je důležité v každém věku.
Je jedno, jestli je Vám čtyřicet, padesát nebo šedesát a více.
Intenzitu a náročnost samozřejmě přizpůsobíte věku a zdravotnímu stavu.
Ať už jsou to procházky, běh, jízda na kole, plavání, cvičení ve fitku nebo doma s vlastní vahou. Nebo třeba i tanec nebo nějaký sport. Zkrátka cokoliv, co Vás bude bavit a vydržíte to dlouhodobě.
To všechno se počítá a vede to ke zdravějšímu a delšímu životu.
A věřím, že každý ve svém denním režimu tu půlhodinku najde. Pokud říká, že ne, jsou to výmluvy 🙂
3. Budu spát alespoň 7 hodin
Spánek je jednou z našich přirozených potřeb.
Spánek je období klidu, kdy se změní mozková činnost člověka a člověk „ztratí vědomí“.
Zpomalí se dýchání, uvolní se svaly, sníží se krevní tlak. A člověk je méně citlivý na vnější podněty.
Dostatek kvalitního spánku je nesmírně důležitý pro naše zdraví a dlouhý život.
Během spánku totiž dochází k regeneraci tělesných a duševních sil. Doslova se nám resetuje organismus. A detoxikuje.
Ukládají se nám do paměti nové vědomosti, které jsme ten den nebyli.
Je podporován náš imunitní systém a další nezbytné funkce našeho organismu.
Nedostatek spánku škodí zdraví
Z toho logicky vyplývá, že nedostatek spánku přímo škodí našemu zdraví.
Konkrétně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Může být jednou z příčin zvýšeného tlaku a cholesterolu.
Mezi další zdravotní problémy pak patří cukrovka, nadváha, záněty v těle.
Nevyspalý člověk logicky je více podrážděný, hůře zvládá stres, špatně se soustředí.
Zároveň může docházet k narušení hormonálních cyklů v těle.
Kolik hodin a jak spát
Dospělý člověk potřebuje spát zhruba 7-9 hodin denně, s věkem se tato potřeba snižuje.
Existuje 12 zásad označovaných jako spánková hygiena.
4. Budu více v klidu
Kdo by se chtěl zbytečně stresovat?
Takové předsevzetí se hezky říká, ale hůř dodržuje.
Všude kolem nás vidíme samé katastrofy a černé scénáře. Jedna studie ukazuje, že v posledních letech se zvýšil počet negativních zpráv v médiích na úkor těch pozitivních.
Ale stres, nebo chcete-li, psychická nepohoda také zásadně působí na zdraví člověka.
Krátkodobý stres nám spíš pomáhá, protože díky němu dosáhneme lepších výsledků. Díky němu situaci zvládneme. A poučíme se z ní pro příště. To znáte například ze školy, z různých zkoušek a písemek. Ale i v pracovním nebo osobním životě.
Důležité je, že krátkodobý stres pomine, člověk se uklidní a vrátí se do „normálního“ režimu.
Jenže v případě dlouhodobého (chronického) stresu tomu tak není. Ten je pro zdraví škodlivý.
Má přímý vliv na naši imunitu, správnou činnost mozku, zažívání, kardiovaskulární systém, centrální systém, ale třeba i bolesti svalů.
Lidé, kteří jsou často nebo dlouhodobě ve stresu mají zvýšené riziko vzniku mrtvice, srdečních příhod, depresemi a úzkostnými poruchami. Ale také třeba častěji trpí nadváhou, respektive velice často mají potíže s přibýváním na váze.
To všechno jsou důvody, proč se naučit se stresem pracovat. Pokud to jde, tak mu předcházet.
Pomáhá k tomu například i zmíněný pohyb. Procházka dokáže krásně pročistit hlavu a zklidnit. Ale i odpočinek, relaxace.
Dech je skvělý nástroj, který máte při ruce 24 hodin denně. Stačí se několikrát zhluboka nadechnout a pomalu vydechnout. A pomůže Vám to se uvolnit.
5. Budu sledovat signály svého těla
Když se tělu něco nelíbí, tak nám to dá vědět. Bolestí.
Bolest většinou ukazuje, že něco není správně a často to je zánět.
Rozlišujeme dva druhy zánětu – akutní (krátkodobý) nebo chronický (dlouhodobý).
Akutní zánět
Akutní zánět se objeví nejčastěji při nějakém úrazu nebo nemoci (zánět dýchacích cest, zánět středního ucha, zánět močových cest, ad.).
Tělo spustí obrannou reakci a brání se proti virům a bakteriím.
Akutní zánět je sice závažný stav, ale pokud se nasadí vhodná léčba, není pro tělo rizikem, spíše naopak.
Chronický zánět
Tento dlouhodobý zánět je právem označován jako tichý zabiják. Může trvat několik měsíců nebo dokonce let, a po celou dobu v těle páchá velké škody.
Působí totiž po celou dobu negativně na všechny orgány.
Proto je tak nebezpečný, protože ve výsledku to pak vede ke vzniku nejrůznějších závažných onemocnění, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, rakovina, roztroušená skleróza, ad.
Chronický zánět vzniká buď z neléčeného akutního zánětu. V těle přetrvávají cizorodé látky a tělo si s nimi nedokáže poradit.
Nebo může být způsobený i autoimunitními poruchami, kdy tělo napadá omylem zdravou tkáň nebo orgány. Příkladem autoimunitního onemocnění je třeba revmatiodní artritida.
Světová zdravotnická organizace řadí chronická onemocnění jako nejvyšší hrozbu pro lidské zdraví.
Ve skutečnosti 3 z 5 lidí na celém světě umírají na nemoci spojené s chronickým zánětem, jako je mrtvice, rakovina, cukrovka, obezita a respirační onemocnění. (Zdroj: National Library of Medicine, 2022)
Jak zatočit se zánětem?
Na jedné straně jsou léky, které Vám předepíše lékař. Někdy to bez nich zkrátka nejde.
Stává se ale, že i léky někdy nemusí pomoci. Protože tím, jak ten chronický zánět je dlouhodobý, tak po čase si tělo na ně zvykne a přestávají působit.
Tam je pak prostor pro přírodu.
Je řada potravin a koření, které běžně jíme a ty mají protizánětlivé účinky.
Například tučné ryby, bobulové ovoce, zelený čaj, papriky, brokolice, hroznové víno, olivový olej, rajčata, třešně, ad. Z koření potom hřebíček, skořice, česnek, černý pepř, zázvor nebo kurkuma.
Stojí to za to
To bylo 5 předsevzetí, které stojí za to, si dát. A nejen na letošní rok. Napořád.
- Budu přemýšlet, co si dávám na talíř
- Každý den si alespoň 30 minut zacvičím
- Budu spát alespoň 7 hodin
- Budu více v klidu
- Budu sledovat signály svého těla
Některé bude jednoduché zařadit do každodenní rutiny, s některými to půjde pomaleji.
Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout. V každém věku.
Všichni si navzájem na přelomu roku přejeme hodně zdraví do Nového roku.
Neměla by to být je fráze.
Měli bychom pro to i něco udělat.
Když se to povede, tak se nám bude žít zase o něco víc zdravě a spokojeně.
Tak ať slouží 🙂
Jaké jste si dali předsevzetí?
Budete hubnout? Sportovat? Najdete si jinou práci? Partnera? Nebo něco jiného? Inspirujte ostatní v komentářích.
Napsat komentář