Po desetiletí nám říkali, co je zdravé a co ne.
Máslo? Špatné.
Vejce? Cholesterolová bomba.
Káva? Raději se jí vyhněte.
Ale co když to je trochu jinak?
Marketingové pohádky, abychom si kupovali nezdravé margaríny.
Farmaceutické mýty, abychom brali víc léků na cholesterol.
Ukazuje se, že potraviny, které mnozí vyřadili, mohou být klíčem k delšímu a zdravějšímu životu. Možná že přicházíte o živiny, které Vaše tělo zoufale potřebuje.
Je čas přehodnotit stará pravidla.
Tady je osm potravin, které si zaslouží druhou šanci.
1. Máslo
První potravina, která je velmi často na pranýři, je máslo.
Chvilku je doporučované jako skvělý tuk. Jindy je zase zatracované na úkor margarínů a dalších náhražek.
Jaká jsou fakta?
Pravda je, že máslo je hodně kaloricky výživné a obsahuje nasycené tuky, které se dávají do souvislostí se zvyšováním LDL cholesterolu, tedy toho „špatného“.
Jenže takové margaríny jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny, které obsahují tzv. trans-tuky, které jsou pro tělo daleko škodlivější. Takže to určitě není vhodná alternativa másla.
Obecně bychom měli jíst méně nasycených tuků než nenasycených. A pokud tuto bilanci dodržíte, nemusíte se másla vzdávat.
Naopak.
Máslo je skvělý tuk
Máslo přináší oproti jiným tukům i své výhody.
Je zdrojem vitamínů A, D, E a K, které jsou důležité pro různé tělesné funkce, včetně zraku, podpory imunity a zdraví kostí.
Máslo, respektive přepuštěné máslo, je skvělé na smažení, protože dobře snáší vysoké teploty a nepřepaluje se tak snadno, jako třeba některé druhy olejů.
Takže pokud si chcete k snídani dopřát krajíček žitného nebo kváskového chleba, klidně si ho lehce namažte máslem.
2. Sůl
Sůl nad zlato.
Tuhle pohádku známe všichni, bez soli prostě nemůžeme existovat. Nejenom vařit, ale existovat.
Odpůrci soli argumentují tím, že způsobuje vysoký krevní tlak a srdeční onemocnění.
Jak to je?
Sůl se ze 40 % skládá ze sodíku, který naše tělo nezbytně potřebuje pro své fungování.
Podporuje nervový systém, pomáhá regulovat krevní tlak, udržovat hydrataci těla, rovnováhu PH krve, ad.
To jsou argumenty pro to, proč by sůl neměla chybět v našem jídelníčku a neměli bychom se jí vyhýbat, protože naopak úplné vyloučení soli může přinášet zdravotní problémy.
Dejte pozor na množství
Co může být problém je množství soli, které každý den sníme v potravinách.
Když budeme každý den přijímat velké množství soli, tak samozřejmě do těla dostaneme velké množství sodíku. A v důsledku toho potom naše tělo zadržuje více vody, zvyšuje krevní tlak, což zatěžuje naše srdce.
Přetížené jsou i ledviny, které se snaží přebytek soli vyloučit močí.
Více zadržené vody v těle vede k otokům, přetěžování kloubů.
Příliš mnoho soli oslabuje kosti, protože vede k nadměrnému vylučování vápníku.
WHO, tedy Světová zdravotnická organizace, doporučuje denně sníst max 5 g soli, což je asi jedna čajová lžička.
To se zdá jako v pohodě množství, protože když vaříte, tak přeci nesypete do jídla kila soli. Jenže je potřeba k tomu započítat i sůl, kterou za den získáte například z uzenin, polotovarů a dalších průmyslově zpracovaných potravin, které jsou solí přímo nabité.
Takže solte s rozumem, vyhýbejte se různým polotovarům a sůl nebude problém.
3. Vejce
Vejce jsou takovým evergreenem, kdy se pravidelně opakují období, kdy slyšíme, že vejce nejsou zdravá.
A pak zase, že nám nijak neškodí.
Jaké jsou argumenty těch, kteří vejce zatracují?
Že vajíčka mají vysoký obsah cholesterolu, což je špatné pro naše srdce.
Ano, vajíčka, hlavně tedy žloutek obsahuje větší množství cholesterolu.
Jenže to pro zdravého člověka problém není.
Většina cholesterolu, který nám koluje v krvi, si vyrábí naše vlastní buňky a játra dokáží jeho množství regulovat.
My lidé totiž nemáme schopnost vstřebávat cholesterol z jídla přímo do krve.
Vajíčka byla celá léta na pranýři neprávem
Vejce jsou naopak skvělou potravinou, která přináší spoustu pozitiv pro naše tělo.
Jsou skvělým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin (1 vejce = cca 6 gramů proteinu), zdravých tuků, vitamínů a minerálů.
Například A, D, E, K, B12, riboflavin, kyselina listová, železo, zinek, forfor, selen.
Obsahují také cholin, který je skvělý pro náš mozek, kognitivní funkce, paměť.
Navíc zasytí na dlouhou dobu, takže jsou skvělým zdrojem bílkovin, když potřebujete zhubnout.
Zdravý člověk si může dopřát až 3 vajíčka denně.
Ale například lidé, kteří trpí cukrovkou nebo nějakým srdečním onemocněním, by samozřejmě měli být opatrní.
4. Červené maso
Velké debaty se vedou i u červeného masa a jeho vlivu, respektive škodlivosti pro naše zdraví.
Na jednu stranu najdete mraky informací o tom, jak je to skvělý zdroj bílkovin v našem jídelníčku.
Ale odpůrci mluví o tom, že přílišná kombinace způsobuje rakovinu a zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Pravda bude zase někde uprostřed.
Důležitým faktorem je jednak druh a kvalita červeného masa.
A pak také způsob, jakým si ho připravíme.
Na jedné straně jsou uzeniny, salámy, párky, to je ta méně vhodná varianta, protože jsou to vysoce průmyslově zpracované potraviny plné různých konzervantů a dochucovadel. Které bychom neměli jíst ideálně vůbec.
Na druhé straně je libový hovězí steak ze zvířete, které se volně pase.
Je úplně jasné, která z těch dvou variant představuje větší riziko pro naše zdraví.
A pak je tu způsob přípravy, který má nemalý vliv na to, jestli nám takové jídlo spíš uškodí nebo dodá správnou formu energie.
Při grilování, uzení nebo smažení vznikají nebezpečné sloučeniny, které právě mohou být příčinou rakoviny nebo dalších závažných onemocnění.
Ale dušení, vaření nebo pečení při nízkých teplotách je vhodnou variantou jak si červené maso připravit.
Takže nejde o to jestli jíme nebo nejíme červené maso, ale jakou formu volíme, a jak ho připravujeme .
Středomořský styl stravování, který je v současné době označován za nejzdravější dietu, tak doporučuje červené maso konzumovat maximálně 3x v týdnu.
A jaké skvělé živiny v červeném mase najdeme?
Vysoký obsah bílkovin, je bohaté na železo, které se dobře vstřebává.
Obsahuje vitamíny B, hlavně B12, která je zase zásadní pro zdraví krve.
Ale také třeba zinek a selen, které potřebujeme pro dobrou imunitu a správně fungující metabolismus.
5. Brambory
Také brambory mají v našem jídelníčku také bezesporu své místo.
Je to skvělá příloha plná vlákniny, sacharidů, vitamínů a minerálních látek, která Vás na dlouho zasytí.
Odpůrci brambor argumentují jednak vysokých obsahem sacharidů a také škrobu, který brambory obsahují.
A zároveň, že mají vysoký glykemický index, takže nejsou moc vhodné pro lidi, kteří chtějí zhubnout, protože zvyšují hladinu cukru v krvi rychleji, než jiné přílohy.
Ano, mají vysoký glykemický index, ale ten lze jednoduše snížit správnou tepelnou úpravou. Tzn. místo smažení nebo pečení brambory uvařte jednoduše ve slupce.
Brambory přináší spoustu skvělých látek
Škrob, který brambory obsahují je naopak pro naše tělo prospěšný, protože je to skvělý zdroj komplexních sacharidů, který nám dodá energii a správné živiny. Na rozdíl třeba od jednoduchých sacharidů v podobě glukózy nebo fruktózy, kterých je v bramborách minimum.
Kromě vlákniny a škrobu brambory obsahují celou řadu vitamínů a minerálních látek.
Například vitamín C, B, E, K, kyselinu listovou, fosfor, draslík, hořčík, brom, mangan, zinek, železo, aj.
Obsahují také zdravé tuky, pektin, který pomáhá regulovat hladinu cholesterolu v krvi.
Takže brambory si určitě zaslouží místo na našem talíři.
6. Plnotučné mléčné výrobky
Mléčné výrobky také mají svoji nezastupitelnou roli v našem jídelníčku.
A i kolem mléčných výrobků kolují nejrůznější mýty.
Konkrétně třeba takové, že nízkotučné výrobky jsou lepší, než ty plnotučné, které obsahují velké množství nasycených tuků, které vedou k obezitě a kardiovaskulárním onemocněním.
Mléčný tuk stále způsobuje kontroverze, přesto že už řada studií prokázala, že neexistuje přímá souvislost mezi konzumací plnotučných mléčných výrobků a zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění, cévních onemocnění, ad.
Naopak třeba plnotučné mléčné výrobky lépe zasytí, což je pro někoho, kdo chce zhubnout lepší, protože toho díky tomu sní méně.
Takže hlavně je to celé o množství, které sníme, o poměru nasycených a nenasycených tuků.
Pozor na alergie a intolerance
Mléčné výrobky ale nemusí být vhodné pro každého. U stále více lidí se objevují alergie nebo intolerance na kasein nebo laktózu. A pro tyhle lidi je pak samozřejmě nejsou mléčné výrobky vhodné vůbec.
Sama jsem podstoupila testy na potravinové intolerance, protože jsem v posledních letech vnímala jemné změny v trávení. A kasein, mi vyšel jako jedna potravina, na kterou mám intoleranci. Jako zarytý propagátor pestré stravy jsem nechtěla mléčné výrobky ze svého jídelníčku vyřadit úplně, tak jsem zkusila pouze omezit množství a postupem času jsem skončila pouze u tvarohu. Ale nakonec jsem zjistila, že je mi nejlépe bez nich.
Pokud ale žádnou takovou alergii ani intoleranci nemáte a dělají Vám dobře, není důvod s mléčným výrobkům vyhýbat.
Jsou totiž skvělým zdrojem bílkovin, vitamínů skupiny B, A, D, E. Ale také třeba vápníku, který potřebujeme pro zdraví kostí. Z minerálů ještě třeba hořčík, draslík, sodík, zinek, selen nebo jód.
7. Káva
O kávě koluje hned několik mýtů.
Údajně škodí našemu zdraví, protože dehydruje organismus nebo zvyšuje krevní tlak.
Opak je pravdou.
Káva je opravdový nápoj dlouhověkosti, který přináší našemu tělu řadu zdravotních přínosů.
Je plná antioxidantů, takže pomáhá tělu zbavovat se volných radikálů.
Zrychluje metabolismus, takže je skvělá pro lidi, kteří chtějí zhubnout.
Pozitivní vliv má i na mozek a je skvělou prevencí Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.
V neposlední řadě také podporuje zdraví srdce.
Kávová zrna jsou nabitá vitamíny a minerály
Kromě kofeinu v kávě najdeme řadu vitamínů a minerálních látek.
Z vitamínů jsou to hlavně vitamíny skupiny B
Z minerálních látek je to hořčík, draslík, mangan, fosfor nebo železo.
Ale i tady samozřejmě platí, že všeho s mírou.
Kolik kávy denně můžeme bez starostí vypít?
Tohle doporučení se odvíjí od množství kofeinu, které je pro zdravého člověka bezpečné.
Obecné doporučení je 400 mg kofeinu denně, což odpovídá zhruba na 3-5 šálků denně.
8. Hořká čokoláda
Jedním z mýtů, který se také často objevuje, se týká čokolády. Dokonce i té hořké.
Údajně má hořká čokoláda stejně vysoký obsah tuku a cukru jako ta mléčná, a rozhodně to není zdravá pochoutka.
S tím nemůžu souhlasit, protože čokoláda je ta nejskvělejší pochoutka 🙂
Čokoláda, a tedy i hořká je určitě energeticky vydatná potravina, kterou bychom si měli dopřávat opravdu střídmě.
Pokud ale sáhnete po kvalitní hořké čokoládě, která obsahuje více jak 70 % kakaa, tak se nemusíte bát dát si pár čtverečků.
Ale to platí pouze pro kvalitní hořkou čokoládu s vysokým podílem kakaa.
Ta je nabitá antioxidanty, které pomáhají odbourávat oxidační stres a prospívají zdravému srdci.
Zlepšuje prokrvení mozku, kognitivní funkce.
Obsahuje serotonin a theobromin, takže dokáže zlepšit náladu.
Z minerálních látek v hořké čokoládě najdete hořčík, železo, zinek, měď.
Neplatí to rozhodně pro bílou čokoládu, nebo mléčnou, kterou koupíte za 20 Kč v supermarketu. U té převažují spíš negativa, než nějaké benefity a měly bychom se jí obloukem vyhnout.
Zapojte selský rozum
Když budete hledat informace o tom, co jíst, co je zdravé a nezdravé, tak najdete mraky informací.
Jak se v tom všem vyznat?
Jednoduché doporučení zní, zapojte selský rozum.
Každá z výše uvedených potravin je pro většinu lidí v pohodě, ale samozřejmě někdo může mít alergie nebo nějaké reakce.
Ať už někdo píše, že je něco super zdravé nebo naopak super zlé, je důležité si to osobně ověřit.
Je mi lépe, když to jím nebo ne?
Co krátkodobě? A co dlouhodobě?
Vždy je to o množství, kvalitě a také o tom, jak si danou potravinu připravíte.
Já si myslím, že čím více je strava kvalitní a přírodní (a tím nemyslím, že má být zelená), tím lepší.
Kvalitní maso, máslo, vejce, mléčné výrobky s dostatkem soli jsou dle mého základ. Jako příloha brambory. Jako desert pak čokoláda. A každý den káva. Mňam.
Napsat komentář